TŘI PILÍŘE FLAMENCA
Co je flamenco? Vysvětlení cante, toque a baile
Flamenco stojí na třech pilířích — zpěvu, kytaře a tanci — k nimž patří i tleskání, povzbudivé výkřiky a pocit zvaný duende. Takto to celé do sebe zapadá.
Prohlédněte si termíny Madrid Flamenco Tablao na GetYourGuide ↗Tři pilíře: cante, toque, baile
Flamenco se skládá ze tří vzájemně propojených složek. Cante je zpěv – často syrová, zdánlivě bez doprovodu znějící vokální linka, která nese emocionální tíhu celku. Toque je kytara, hraná perkusivním, rytmicky vedeným stylem, odlišným od klasické či lidové kytary. Baile je tanec, postavený na držení těla, práci paží a práci nohou, nikoli na putovních krocích. V tablao obvykle uvidíte všechny tři složky pohromadě v podání malého souboru zvaného cuadro, kde každý prvek reaguje na ostatní v reálném čase, nikoli podle pevně daného, nazkoušeného scénáře.
Palmas a jaleo — publikum je součástí rytmu
Palmas jsou rytmické tleskání, které provádějí ostatní hudebníci a tanečníci sedící po straně pódia – samo o sobě jde o formu perkusí, s výraznými technikami suchého a otevřeného tleskání, jež se používají k různým efektům. Jaleo označuje vykřikovaná slova povzbuzení – „eso es“, „vamos“, „olé“ – která ve správný emocionální okamžik člení představení. Obojí je funkční, nikoli dekorativní: dobré cuadro používá palmas k udržení stabilního compás (rytmického cyklu) pod zpěvákem či tanečníkem a jaleo k tomu, aby nahlas označilo přesné okamžiky, kdy výkon rezonuje.
Duende — nejobtížněji přeložitelné slovo flamenca
Duende označuje onu zvýšenou, téměř transovou intenzitu, jíž interpret dosáhne, když kus cante či baile přestane být předváděným a začne být nevyhnutelným — koncept, o němž básník Federico García Lorca obšírně psal na počátku dvacátého století. Není zaručen každý večer, což je ostatně důvod, proč se flamenco obvykle popisuje spíše jako umění rizika než dokonalosti. Diváci i interpreti hovoří o „okamžiku duende" spíše než o celém představení, které by jím bylo prostoupeno — přichází obvykle krátce, uvnitř jediné zpívané fráze či otočky.
Andaluské kořeny Romů a širší dědictví
Flamenco se zformoval v Andalusii na jihu Španělska během osmnáctého a devatenáctého století a jeho jádro je všeobecně připisováno místním romským (gitanoským) komunitám, které se navrstvily na staletí andaluského, maurského a židovského hudebního vlivu ve stejných městech. Tato vrstevnatá historie je jedním z důvodů, proč specialisté na flamenco odmítají jediný ucelený příběh o jeho původu – obvykle je popisováno jako fúze zrozená v konkrétních andaluských městech, nikoli jako import z jediného zdroje. Je to také důvod, proč historici flamenca považují Jerez de la Frontera, Cádiz a Seville za historické jádro této tradice.
Památka zapsaná na seznamu UNESCO od roku 2010
V listopadu 2010 přidalo UNESCO flamenco na svůj Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, čímž formálně uznalo cante, toque a baile jako živou tradici hodnou ochrany – nikoli muzejní exponát, ale praxi, která se ve Španělsku dodnes aktivně vyučuje, provozuje a vyvíjí. Tento zápis stojí za velkou částí jazyka, kterým se dnes propaguje flamenková turistika, včetně tablaos, ale stojí za to vědět, co skutečně znamená: označení dědictví pro uměleckou formu jako celek, nikoli známku kvality pro konkrétní podnik, cuadro či představení.